Hepatitida
Žloutenka typu A
Hepatitida obecně je zánět jater, nejčastěji bývá způsobena virovými původci. Virová hepatitida A neboli žloutenka typu A bývá označována také jako nemoc špinavých rukou. Jedná se o celosvětově rozšířené virové onemocnění, riziko nákazy je vyšší v zemích s nízkým hygienickým standardem a v přímořských státech. V ČR se jednou za čas objeví lokální epidemie žloutenky, především po povodních. Po epidemii v roce 2008 byly ještě následující 2 roky hlášeny několikanásobně vyšší počty případů onemocnění. I mimo epidemie jsou však u nás každoročně hlášené desítky případů nákazy.
Zdroj nákazy
Původcem nákazy je virus hepatitidy A (HVA). Zdrojem nákazy jsou lidé akutně nemocní a bezpříznakoví nosiči (nemocní bez vnějších projevů onemocnění). Záludnost tohoto onemocnění spočívá především v jeho snadném přenosu. Cesta přenosu je přímým kontaktem s infikovanou osobou, dále kontaminovanou vodou, ledem v nápojích, zeleninou, ovocem a syrovými mořskými plody, zvláště mušlemi, špatně tepelně zpracovaným masem i dotekem s kontaminovanými předměty.
Zdrojem nákazy jsou i lidé v inkubační době - nemocný člověk před nástupem prvních příznaků. Importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob. Inkubační doba je dlouhá, 15-50 dní, průměrně 28 dní. Virus žloutenky A je ve stolici přítomen již v inkubační době, je ve slinách, v sekretu z nosohltanu a v moči. Virus vydrží při teplotě 25° C v suchém prostředí a ve vodě 30 dní, var ho ničí až za 5 minut, aktivní chlor za 15 minut a UV záření za 60 vteřin.
Příznaky
Onemocnění žloutenkou je zákeřné v tom, že infikovaný člověk nemusí mít celé týdny žádné příznaky nemoci, přesto však dochází k vylučování původce infekce. Virus se pak šíří nepozorovaně v populaci na další osoby. Mezi první projevy patří teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žeberním obloukem, bolest břicha a celková slabost. V další, akutní fázi nemoci dochází ke zhoršení potíží a typickým projevům: zežloutnutí kůže a očí, ztmavnutí moči, vylučování světlé stolice a extrémní únavě. Onemocnění trvá týdny, většinou bez trvalých následků, s nutnou izolací na infekčním oddělení. Rekonvalescence však může trvat několik měsíců s následnou dlouhotrvající dietou a omezením pohybových aktivit.
Ochrana a prevence
Preventivní opatření zahrnují dodržování osobní hygieny a hygienických zásad. Důraz musí být kladem na konzumaci nezávadné pitné vody a potravin. Nezastupitelnou preventivní roli hraje očkování proti žloutence typu A ( možné v kombinaci s typem B), které je doporučeno všem osobám, nejen cestovatelům.
Žloutenka typu B
Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který napadá primárně játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů a při teplotě -15° C vydrží déle než 15 let, schopnost způsobit onemocnění ztrácí až po 20 minutách při 90° C. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než HIV. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Asi 20 % infekčních osob jsou bezpříznakoví nosiči. Ročně umírá asi dva miliony lidí na onemocnění v souvislosti se žloutenkou typu B. V ČR počet onemocnění v posledním desetiletí v důsledku zařazení do pravidelného očkování stále klesá.
Zdroj nákazy
Původcem nákazy je virus hepatitidy B (HBV). Zdrojem onemocnění je infikovaný člověk před objevením prvních příznaků onemocnění, během akutního průběhu onemocnění i v průběhu chronické formy infekce - nosičství. K přenosu infekce stačí minimální množství krve při kontaktu s porušenou kůží (poranění rizikovým předmětem, piercing, tetování, akupunktura, zdravotnická zařízení, injekční užívání drog apod.). K infekci dochází také přes sliznice při sexuálním styku nebo intimním resp. blízkém styku v rodině (sdílené kartáčky na zuby, ručníky, holicí strojky, žiletky apod.). K přenosu může dojít taktéž z infikované matky na dítě. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní sekret. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život.
Příznaky
Inkubační doba je 50 - 180 dní. Mezi první příznaky patří několikatýdenní bolesti kloubů, někdy vyrážka a nechutenství. Později může dojít k zežloutnutí kůže a bělma očí. Při déle trvajícím onemocnění přechází žloutenka B do chronického stadia (asi 90 % infekcí u novorozenců, 30-40 % onemocnění v dětském věku a 5-10 % ve věku dospělém). Pak je možný přechod v jaterní cirhózu (těžké onemocnění funkčnosti jater) a vznik nádorového onemocnění jater.
Ochrana a prevence
Ochranu proti tomuto onemocnění poskytuje očkování, které po absolvování základního schématu poskytuje dlouhodobou až celoživotní ochranu. Z důvodu přenosu pohlavní cestou je významnou prevencí používání kondomu.
Žloutenka typu C
Žloutenka typu C je virové infekční onemocnění jater. Původce nákazy byl objeven až v 80. letech 20. století, v roce 1992 bylo zahájeno plošné vyšetřování dárců krve.
Zdroj nákazy
Původcem nákazy je virus hepatitidy C (HCV). Onemocnění se přenáší krví a stává se v současnosti velkým zdravotnickým problémem. Určení diagnózy je často velmi obtížné, nemoc probíhá i několik let bez příznaků. Nejrizikovější skupiny populace nejsou vyšetřeny a léčeny (injekční uživatelé drog), počet infikovaných není v současnosti možné odhadnout. V méně vyspělých zemích může dojít k přenosu ve zdravotnickém zařízení (transfuze, injekce, chirurgický zákrok), při piercingu či tetování nebo jiných invazivních výkonech. Počet nakažených je značně podhlášen a celosvětově i u nás neustále stoupá.
Příznaky
Na světě je infikováno asi 150 - 170 milionů osob. V ČR jsou diagnostikovány stovky nových případů onemocnění ročně. Zákeřná je nemoc tím, že po léta nemá infikovaný žádné příznaky, nedochází ani k zežloutnutí kůže a sliznic. Po letech přechází onemocnění do chronické fáze, jež může způsobit cirhózu, rakovinu jater až selhání jater. Akutní onemocnění je možné léčit. Při chronickém onemocnění může stav vyžadovat až transplantaci jater.
Přenos je možný i z matky na dítě, infikovaná matka ale může porodit i zdravé dítě a infikovaný muž může rovněž mít dítě zdravé.